POZICE V OBORU
Den s
Luboš Rulf
vedoucí technik PPS vn a nn, region východ
Na svazích kolem Horního Maršova na Trutnovsku už leží vrstvy sněhu, teplota je lehce pod bodem mrazu. Z temného nebe se valí proudy deště se sněhem a do toho všeho fouká nepříjemný vítr. „Tohle je ještě docela pěkné počasí, známe i horší,“ říká s úsměvem vedoucí technik pracoviště Provozní a poruchové služby (PPS) regionu východ (ČEZ Distribuční služby) Luboš Rulf, zatímco se čtyřčlenná četa provozních montérů chystá na kontrolu vedení po nedávné vichřici.
Sám v minulosti mnohokrát na vlastní kůži poznal, jak těžký je izolátor nebo jaká zima může být člověku zavěšenému na stožáru při opravě strženého vedení. „Pracuji v ČEZu už od roku 1978,“ vypráví. „Začínal jsem u montáží nových a rekonstrukcí starých linek, potom jsem jedenáct let montoval elektroměry, později se ze mě stal technik obvodové služebny ve Dvoře Králové nad Labem, pak zástupce vedoucího služebny a nakonec hlavní technik Oblastního centra Provozu a poruchové služby Trutnov,“ popisuje svou dosavadní profesní dráhu. V pozici vedoucího technika se už do terénu dostane jen výjimečně. „Jsem jen u kalamit, kvůli dokumentaci, jinak na to nemám čas. Mou starostí je organizovat život technikům a provozním montérům, plánovat jim pohotovostní služby, zajistit jim potřebné technické zázemí pro jejich práci. A musím se také postarat o administrativu,“ říká.
Kam auto nemůže
Do oblasti trutnovských a semilských ,,provozáků“ spadá v podstatě celý region východních i západních Krkonoš, území podhůří a příhraničních lokalit. Technici i provozní montéři tu proto musí být připraveni na rozmary počasí. „Jsme na to zvyklí. Já osobně si už nedokážu představit, jak se dělá tato práce někde v nížině. My už jsme se s těmi kopci sžili,“ dodává. Práce tu mají víc než dost. „Z osmdesáti procent nám poruchy způsobuje pád stromu do vedení,“ říká Luboš Rulf. Pohotovostních míst v celém regionu je osm, „ostrou“ službu tu zajišťuje parta devíti provozních montérů. „Děláme pravidelné revize vedení nízkého i vysokého napětí a trafostanic, běžnou údržbu těchto zařízení, drobný servis, odstraňujeme poruchy a zajišťujeme i prořezy,“ popisuje Luboš Rulf. Každé ráno se sejdou v trutnovském „hlavním stanu“ a rozdělí si práci. „Když se ale nakumulují poruchy, neví technici, kam dřív skočit – a veškeré plány jsou k ničemu,“ podotýká Luboš Rulf.
7:00
Do práce vstává v 5:45, před půl sedmou vyjíždí. V sedm už sedí v kanceláři. Den začíná poradou s provozními techniky – je třeba rozdělit práci.
9:00
Na pořadu dne je kontrola vedení v Horním Maršově po nedávné vichřici. Linka vede do prudkého svahu, kam žádné auto nevyjede. Všechno potřebné se proto musí nahoru vynosit.
9:20
Konečně je všechno potřebné k zásahu shromážděné na svahu u toho správného sloupu. Teď už zbývá jen „maličkost“ – vylézt na sloup a opravit poškozené vedení.
9:30
Prší a fouká poměrně silný vítr. Technika, který na vrcholku sloupu kontroluje vedení, to však nevyvádí z míry. „Je to pro nás běžná rutina,“ komentuje Luboš Rulf.
10:00
Izolátory, které je třeba vyměnit, se do kopce pořádně pronesou – každý váží kolem deseti kilogramů.
10:20
Jeden úkol splněn, technici vyrážejí za dalším, Luboš Rulf míří do své kanceláře v Trutnově, vyřizovat nezbytnou administrativu. Z práce odchází po 15. hodině, často si ale s sebou nese na flashdisku uložené resty, které pak dodělává ještě doma.