Den s

Martin Hrabačka
technik měření, odd. servis měření AB regionu Západ, ČEZ Měření

Terénní vozidlo se dvěma techniky společnosti ČEZ Měření Martinem Hrabačkou a Michalem Korelusem zastavuje před rozvodnou na okraji areálu bývalého JZD nedaleko Plzně. Přivedl je sem pracovní příkaz od kolegů ze správy dat. Zjistili, že tu na převodovém měření klesá napětí, a vyslali je sem, aby prověřili, co se děje

Za chvíli je jasné, v čem je problém. Jeden z měničů na straně vysokého napětí (22 kV) je vyhořelý – možná i proto, že do zchátralé rozvodny zatéká. Technici změří aktuální hodnoty napětí, správce areálu pak zasypává Martina Hrabačku stížnostmi na vysoké ceny elektřiny a jeho litanie končí otázkou: „A kdo zaplatí ten měnič?“ Zatímco kolega balí přístroje, Martin Hrabačka se snaží zákazníkovi vysvětlit, že měnič je sice součástí měřicí soupravy, ale patří jemu coby zákazníkovi. Dá mu tedy alespoň kontakt na firmu, která výměnu vadného měniče napětí provede. Technici měření se často ocitají v roli hromosvodů špatných nálad zákazníků, a tak musejí být psychicky značně odolní. Martin Hrabačka má navíc na starost především velkoodběratele elektřiny, což s sebou nese velkou zodpovědnost. „Tady tečou přes elektroměry obrovské peníze, takže nesmíte udělat chybu – to by byl malér,“ vysvětluje. Při své práci toho technici měření dost najezdí. Martin Hrabačka s Michalem Korelusem a dalšími techniky oddělení servis měření AB obhospodařují celý Plzeňský a Karlovarský kraj. Jejich práce zahrnuje řadu činností. Montují a demontují měřicí zařízení, řídí servisní práce na odběrných předávacích místech, kontrolují správnost zapojení měřicího řetězce, instalují, vyměňují a seřizují systémy pro dálkový přenos dat apod. Ke konci roku je hodně zaměstnávaly hlavně montáže elektroměrů pro fotovoltaické elektrárny, které chtěly dosáhnout na výkupní ceny loňského roku. Do služeb ČEZ, přesněji tehdejší Západočeské energetiky, Martin Hrabačka nastupoval po vyučení v roce 1991 jako provozní elektrikář elektroměrové služby. „Tady na velkoodběru jsem jedenáctým rokem,“ říká. Přestože mu původně na tuto pozici stačil výuční list, nakonec musel znovu do školních lavic, aby si dodělal maturitu. „Jsem rád, že to mám úspěšně za sebou,“ dodává.