Tým montérů a techniků odd. vedení zvn/vvn západ ČEZ Distribuční služby
Tvrďáci na stožárech velmi vysokého napětí

Na starosti mají 3069 km vedení velmi vysokého a zvlášť vysokého napětí, které je podepřeno více než 12 000 stožáry po celých Čechách. Úkolem týmu montérů a techniků odd. vedení zvn/vvn západ je zajistit, aby všechny tyto kilometry vedení fungovaly tak, jak mají. Kontrolují vedení, zajišťují jeho opravy a odstraňují i akutní poruchy.

Práce montéra vvn znamená mimo jiné spoustu lezení po vysokých stožárech a práci ve výškách – některé ze stožárů dosahují i 40 m. Jednou za osm let je v rámci povinné lezecké revize dané Řádem preventivní údržby nutné vylézt úplně na všechny a důkladně zkontrolovat je i všechny na nich umístěné prvky. Při opravách se ne vždy dá dojet autem až ke stožáru. „Pak nezbývá než vzít třeba i čtyřicetikilový izolátor, který se má vyměnit, na rameno a posledních sto nebo dvě stě metrů ho ke stožáru donést, stejně jako ostatní potřebné vybavení, a to vše vytáhnout nahoru,“ říká vedoucí odd. vedení zvn/vvn západ Lubomír Konopka. Při práci na stožáru musí montér dávat pozor, aby se nepřiblížil k vodičům druhé linky – linky totiž vedou po obou stranách stožárů a při většině oprav se vypíná jen jedna. K vodičům velmi vysokého napětí se přitom stačí přiblížit na méně než 110 cm – a už může přeskočit smrtelně nebezpečný elektrický oblouk.

Práce pro tvrdé chlapy

Na první pohled vypadá práce montéra docela romanticky – pracovní dobu tráví na čerstvém vzduchu, mnohdy na místech, kde mu jedinou společnost dělají srnky a zajíci. Střet s realitou je však pro zájemce o tuto profesi mnohdy studenou sprchou. „Když jdete za pěkného podzimního dne na obchůzku a kocháte se krajinou, vypadá to až idylicky, ale když pak máte vyrazit ve chvíli, kdy je venku plískanice nebo mráz a sníh, už vám to jako taková veliká idylka nepřipadá a mnozí pak skončí, sotva začali,“ potvrzuje Lubomír Konopka. „Asi největším problémem je ale práce ve výškách – ne každý je na něco takového stavěný,“ dodává. Kromě lezení ve výškách práce zahrnuje také držení pohotovostních služeb, a když se semele něco většího, povolá se do práce každý, kdo má ruce, nohy a je v dosahu – byť zrovna nemá službu. Ti, kdo zůstanou, ale vydrží obvykle dlouho – mnohým z „kluků“, kteří tuhle práci dělají, už bylo padesát, mají tu i jednoho šedesátiletého, který stále leze po stožárech. Nová krev se ovšem nehrne. „Až tihle staří pardálové odejdou, bude docela problém je nahradit,“ konstatuje Lubomír Konopka. Případní zájemci o práci montéra vedení zvn/vvn musejí samozřejmě mít potřebnou elektrotechnickou kvalifikaci a musejí projít lezeckou přípravou.

Poruchy i preventivní prohlídky

Velkou část práce montérů tvoří preventivní prohlídky a údržbové zásahy. Vše se řídí Řádem preventivní údržby. „Jednou za rok děláme pochozí revizi, kdy se projde celá linka, zkontroluje se stav stožárů, vodičů, izolátorů a stav ochranného pásma – zda v něm někdo nestaví nebo neprovádí další nepovolené činnosti,“ popisuje Lubomír Konopka. Jednou za čtyři roky se provádí měření uzemnění u vytipovaných stožárů, kde byly v minulosti naměřeny nevyhovující hodnoty. „A jednou za osm let prolezou naši montéři všechny stožáry a prohlédnou jak samotnou konstrukci stožáru, tak i prvky, které patří k vedení,“ dodává Lubomír Konopka. V případě akutních poruch na vedení linek velmi vysokého napětí funguje tým zvn/vvn jako první pomoc. „Do naší náplně práce spadá to, co neslo dříve označení poruchová služba,“ potvrzuje Lubomír Konopka. Lokalizují poruchu, a pokud je v jejich silách ji odstranit, opraví ji. Pokud ne, musí přijít ke slovu smluvní partneři. „Se spadlými stožáry po vichřici toho sami moc nenaděláme,“ říká Lubomír Konopka.

Parta pro celé Čechy

Tým spadá pod společnost ČEZ Distribuční služby, která má na starosti komplexní zajištění služeb v oblasti provozování, odstraňování poruch, údržby a oprav distribuční soustavy. „Naše oddělení spadá pod úsek vvn vedený Jiřím Horákem,“ vysvětluje Lubomír Konopka. Provoz linek vvn/zvn je rozdělen mezi dvě oddělení – západ a východ. „My máme na starosti severní, střední a západní Čechy, druhé oddělení, které vede kolega Cholewik, se stará o východní Čechy a severní Moravu,“ vypočítává Lubomír Konopka. Svůj „hlavní stan“ má odd. vedení zvn/vvn západ na rozvodně Babylon u Stvolínek na Českolipsku, kde má Lubomír Konopka svou kancelář. Je tu i parta montérů, kteří obstarávají vedení vvn v okolí. „Celkem máme na všech 3069 km vedení 21 montérů, kteří samozřejmě nejsou soustředěni všichni tady na Babylonu, ale jsou rozmístěni po jednotlivých lokalitách,“ říká Lubomír Konopka. Rozmístěni v prostoru jsou i šéfové montérů. „V podstatě v každé oblasti bývalých REAS máme jednoho technika, který řídí práci montérů v lokalitě. Samozřejmě jsme spolu v kontaktu a řešíme věci, které se v provozu objeví, ale musím říct, že jednotlivé lokality fungují vcelku samostatně a bez problémů,“ uzavírá Lubomír Konopka.