Den s

Jozef Haščák
zástupce vedoucího projektového týmu komplexní obnovy ETU II

Jozef Haščák je jednou z klíčových osob projektového týmu, který zajišťuje komplexní obnovu tušimické elektrárny. Jeho úkolem je dohlížet na projekt po realizační stránce.

Ono dohlížení znamená v jeho případě i častou fyzickou přítomnost na staveništi. „Někdo se spolehne na to, co mu řeknou podřízení, já si raději ty věci projdu osobně.“

Popisuje-li svůj den, pak současně dodává, že to, co má na své práci rád, je především její různorodost. „Kdybych měl dělat práci, při které bych trávil každý den osm nebo deset hodin zavřený v kanceláři na dvou čtverečních metrech před monitorem počítače, asi by mě to zabilo.“

Narodil se na Slovensku, záhy se však s rodiči přestěhoval do Čech. Základní školu a gymnázium si odbyl ve Vrchlabí, pak šel do Prahy studovat na ČVUT. „Od počátku jsem směřoval ke své budoucí profesi. Byl jsem topič, strojník, zauhlovač, pak jsem dělal mistra, až se ze mě stal směnový inženýr a nakonec vedoucí výroby.“

Když začala výstavba Temelína, cítil, že tohle působí lákavě. „V té době jsem měl děti už relativně odrostlé, navíc prošly docela klidnou pubertou. Tolerance ze strany manželky také nechyběla, takže jsem si mohl dovolit to přijmout,“ vzpomíná Jozef Haščák.

V Temelíně pracoval v dresu Škody Praha jako hlavní mechanik. Po ukončení stavby v roce 2003 přešel na centrálu ČEZ do úseku údržby. Tady ho také zastihla nabídka podílet se na projektu komplexní obnovy tušimické „dvojky“. Přijal ji rád.

„Vyhovuje mi to, cítím se tu jako ryba ve vodě,“ usmívá se. Při práci mu pomáhají bohaté technické znalosti a také fakt, že s valnou většinou lidí, kteří zastupují jednotlivé dodavatele, se osobně zná. „S některými dokonce ještě z vysoké školy. S jinými jsem se potkal třeba na stavbě Temelína. To ale nic nemění na tom, že ve chvíli, kdy každému z nás jde o co nejlepší výsledek, musí jít přátelství stranou a ke slovu přichází nekompromisní diskuse.“