Den s

Stavitelé budoucnosti
projektový tým Nový zdroj v elektrárně Ledvice

Do konce roku 2012 má v areálu elektrárny Ledvice vyrůst nový 660MW blok s nadkritickými parametry páry. Jeho výstavba probíhá ve stávajícím areálu elektrárny a bude stát řádově desítky miliard korun. Po celou dobu realizace nového zdroje jsou všechny tři stávající bloky v provozu.

Stavební práce začaly loni v červenci, projektový tým, který na celou realizaci dohlíží, však začal fungovat podstatně dříve.

„Já sám jsem tu druhý rok, ale už tak pět, šest měsíců před mým nástupem zde tým fungoval pod vedením pana Kopeckého. Ten později sice přešel na jinou pozici v rámci Skupiny ČEZ, ale na tým stále dohlíží v roli supervizora,“ říká vedoucí projektového týmu Josef Zahradník. Úkolem projektového týmu je koordinace všech činností souvisejících s budováním nového zdroje. Generálním dodavatelem stavby je Škoda Praha Invest, kromě ní se na ní podílí celá řada firem v roli subdodavatelů.

„Jsme jakýsi ústřední článek, kde se všechny činnosti sbíhají, a my je musíme sladit a zajistit, aby spolu všichni komunikovali a nedocházelo k situacím, kdy někdo bourá něco, co jiný ještě potřebuje,“ vysvětluje Josef Zahradník.

Zkoordinovat tak rozsáhlou stavbu, během které navíc provoz v elektrárně stále běží, není úplně jednoduché. „Samozřejmě občas to tu zajiskří emocemi, ale většinou se na všem v klidu dohodneme – jde v první řadě o nalezení nejvhodnějšího technického řešení, aby stavba rostla, nikoliv o to, abychom se tu hádali a zráceli tak čas,“ říká Josef Zahradník. Jeho tým čítá v současné době jedenáct lidí, z nichž každý dohlíží na svou oblast stavby. „Potřeboval bych ještě dva lidi, abych naplnil stav, stavaře a člověka pro kotelnu,“ posteskne si přitom.

Začíná se bouráním

Výstavba nového zdroje v elektrárně Ledvice je rozdělena do čtyř etap. Nyní probíhá ta první – demoliční. „Nacházíme se ve fázi, kdy se dělají přeložky, vyprazdňujeme a připravujeme ke zbourání stávající administrativní budovu, která uvolní místo novému zdroji a stavíme novou, řešíme oddělení splaškové a dešťové kanalizace, bouráme jídelnu a rušíme staré zauhlování,“ popisuje Josef Zahradník. „Průběžně stavíme také nové zauhlování s drtírnou a čistíme plochu pro odsíření a chladicí věž,“ dodává.

Na podzim roku 2012 má být nový zdroj hotov a připraven ke spuštění. Jak šéf projektového týmu sám přiznává, čtyři  roky nejsou příliš dlouhá doba pro uskutečnění tak náročného úkolu. „Zatím jsme ale v souladu s harmonogramem – máme jen drobná zpoždění, zdržely nás práce na dešťové jímce, kde se měnila dokumentace, a malou, asi měsíční prodlevu nabrala výstavba nové administrativní budovy. To všechno se ale dá ještě bez větších potíží dohnat,“ podotýká. Podle něj lze momentální stav stavby charakterizovat jako lepší začátek. „Kdybych řekl, že jsme na dobrém začátku, znamenalo by to, že jsme se už dostali se stavbou z hlíny ven. Tak daleko ale ještě nejsme. Ale aspoň už jsme začali.“

Kostlivci ve skříni

Elektrárna Ledvice má ideální polohu – jsou tu distribuční linky, voda i uhlí. Bylo by proto škoda neudělat nic pro její obnovu. Stavba uvnitř fungující elektrárny má však v porovnání s výstavbou „na zelené louce“ svá specifika.

„Každou chvíli na nás vykoukne nějaký kostlivec – různé staré požární řády a kabely nebo staré, už dávno nepoužívané kanály,“ říká Josef Zahradník. Po demolici původních bloků zůstaly takovým „kostlivcem ve skříni“ staré kabelové kanály. „Ty teď demolujeme a zasypáváme, abychom předešli nebezpečí, že se nám později při montážích propadne jeřáb,“ vysvětluje následně.

Vrásky na čele stavařům způsobují také různé záludnosti přírody skryté pod povrchem – například když při výkopech pro kabely narazí na tekuté písky.

„Nikdy přesně nevíte, co vás pod zemí čeká za překvapení, protože ani geologické vrty neodhalí dopředu všechny záludnosti podloží. To jsou ale stavařské problémy, které mají vždy řešení,“ uzavírá Josef Zahradník.

Mě ta práce baví

Josef Zahradník
vedoucí projektového týmu

Kudy vedla vaše cesta do tohoto projektového týmu?

Přes odsíření. Před Ledvicemi jsem po studiích pracoval přes dvacet let v elektrárně Tušimice, kde jsem se jím zabýval. Když pak v rámci restrukturalizace proběhlo sloučení odsíření s kotelnou, rozhlédl jsem se po nových možnostech. A když jsem zjistil, že v Ledvicích se staví nový zdroj, přihlásil jsem se s tím, jestli nepotřebují někoho, kdo rozumí odsíření. Vzali mě, a když později pan Kopecký přešel na novou pozici, přišel za mnou ředitel úseku realizace investic Dag Wiesner s tím, zda bych si nemohl vzít na starost i to ostatní. A protože místo, abych utekl, jsem na nabídku kývnul, dostal jsem se do čela projektového týmu (smích).

Nelitujete?

Určitě ne, elektrárnami žiji už velkou část života, člověk to má pod kůží a musí ho to bavit – a mě ta práce baví. Spíš asi manželka někdy lituje, protože jsem přes týden v práci od rána do večera (smích). Ale víkendy zůstávají volné.

Jsou i ostatní členové týmu stejní nadšenci pro elektrárny jako vy?

Musí být, jinak by u téhle práce dlouho nevydrželi. Jsou to všechno lidé, kteří rozumí problematice elektráren a navíc k nim mají vztah.